Vokální procesory, vokodery, vokalizéry

Vokální procesory, vokodéry a vokalizéry upravují hlas v reálném čase nebo ve studiové signálové cestě. Mohou přidávat harmonie, měnit výšku tónu, tvarovat barvu, vytvářet robotický charakter nebo kombinovat hlas s jiným hudebním signálem. Jednotlivé přístroje se liší způsobem ovládání, vstupy, počtem efektových bloků a tím, zda jsou určeny spíše pro pódium, studio nebo nástrojový experiment. Při výběru začni efektem, který potřebuješ, a až potom porovnávej počet funkcí.

Rozdíl mezi třemi přístupy

Vokální procesor je širší označení zařízení, které zpracovává mikrofonní signál. Může obsahovat ekvalizaci, dynamické úpravy, prostorové efekty, korekci výšky i vrstvení hlasu. Vokodér pracuje se dvěma složkami: charakter řeči nebo zpěvu přenáší na nosný hudební signál, často ze syntezátoru. Vokalizér či harmonizér vytváří další hlasy podle zazpívané melodie a zadaného harmonického kontextu.

Typ	Charakter použití	Co potřebuje k ovládání
Vokální procesor	Úprava a kombinování efektů pro jeden hlas	Mikrofon, nastavenou úroveň a často nožní přepínání
Vokodér	Syntetický hlas vytvořený spojením řeči a nosného signálu	Modulační a nosný signál, případně klaviaturu nebo MIDI
Vokalizér	Doplnění doprovodných hlasů k hlavní melodii	Informaci o akordech, tónině nebo připojeném nástroji
Studiový signálový procesor	Zpracování při záznamu nebo mixu	Vhodnou úroveň, směrování a kontrolní poslech

Zapojení mikrofonu a nastavení vstupu

Nejprve ověř, jaký mikrofonní vstup zařízení nabízí a zda poskytuje napájení potřebné pro tvůj mikrofon. Vstupní citlivost nastav při nejhlasitějším zpěvu tak, aby signál zůstal čistý a měl rezervu. Příliš nízká úroveň zvýrazní šum dalších stupňů, příliš vysoká způsobí zkreslení ještě před efektem. Při připojení k mixážnímu pultu rozlišuj mikrofonní a linkovou úroveň.

Na pódiu směruj zpracovaný výstup do vhodného kanálu mixážního pultu. Pokud posíláš zvukaři čistý i upravený signál, dohodni se na směrování a pojmenování kabelů. Dvě cesty téhož hlasu mohou při nesprávném smíchání vytvořit fázové problémy nebo nejasný zvuk. Před zvukovou zkouškou si ulož základní nastavení bez extrémních efektů jako bezpečný výchozí bod.

Harmonie musí znát hudební kontext

Doprovodné hlasy se snáze trefí do aranžmá, když zařízení zná akordy nebo tóninu skladby. Některé procesory přijímají nástrojový vstup, jiné MIDI nebo ručně nastavenou stupnici. Pokud se harmonie ve skladbě mění nečekaně, pevně zadaná tónina může vytvořit nevhodné tóny. U složitějších aranžmá si připrav změny předem a ulož je do jednotlivých scén či předvoleb, pokud to přístroj umožňuje.

Jedna přidaná tercie působí jinak než široce rozložený vícehlas.
Vyšší hlasy bývají nápadnější, proto kontroluj jejich úroveň v celém mixu.
Umělé zdvojení může zpěv zahustit bez vytvoření samostatné harmonie.
Korekci výšky nastav podle žánru; rychlá reakce je výrazný efekt, pomalejší může působit nenápadněji.
Harmonie zkoušej s hudbou, ne pouze se sólovým mikrofonem.

Vokodér potřebuje dva srozumitelné signály

Řeč nebo zpěv tvoří modulační signál, ze kterého vokodér přebírá rytmus a artikulaci. Nosný signál dodává výšku a harmonický obsah. Bohatší nosný zvuk zpravidla poskytne vokodéru více materiálu ke zpracování, ale výsledek ovlivňuje také výslovnost, citlivost vstupu a počet pásem zařízení. Pokud slovům není rozumět, nejprve uprav zdroj a úroveň, až potom přidávej další efekty.

Vokodér může být samostatný procesor, součást klávesového nástroje nebo softwarový nástroj. Hardwarové řešení se ovládá přímo a snáze se začlení do pódiové sestavy. Softwarová verze nabízí podrobnou automatizaci, vyžaduje však vhodné zvukové rozhraní, směrování v nahrávacím programu a kontrolu zpoždění.

Ovládání během vystoupení

Zpěvák potřebuje měnit scény, aniž by pustil mikrofon. Nožní spínače, pedály a jasně seřazené předvolby jsou proto na koncertě často cennější než efekt, který zapneš jednou za večer. Tlačítka a displej musí zůstat čitelné i za horšího světla. Pokud zařízení používáš na stole, zajisti kabely tak, aby se konektory nenamáhaly pohybem.

V monitorové cestě si nech tolik efektu, aby se ti zpívalo pohodlně, ale stále jsi slyšel intonaci a artikulaci. Při bezdrátovém odposlechu může být užitečný bezdrátový in-ear monitoring; před koncertem však zkontroluj celou cestu včetně úrovní a případného zpoždění. Zpětnou vazbu řeš polohou mikrofonu, monitorů a přiměřeným zesílením, ne pouze bránou či ekvalizérem v procesoru.

Příprava předvolby pro skladbu

Nastav čistý vstupní signál a správnou citlivost.
Vyber hlavní efekt a vypni bloky, které nepotřebuješ.
Přidej harmonie nebo nosný signál a ověř hudební kontext.
Vyrovnej hlasitosti zapnuté a vypnuté předvolby.
Ulož scénu pod názvem, který na pódiu rychle rozpoznáš.
Vyzkoušej přepínání v pořadí celého programu.

Studio a záznam

Při nahrávání se rozhodni, zda chceš efekt zaznamenat natrvalo, nebo si ponechat čistou stopu pro pozdější úpravy. Bezpečná cesta je nahrát čistý hlas a zpracování poslouchat pouze při zpěvu, případně zaznamenat oba výstupy odděleně. Pokud je výkon interpreta úzce spojený s vokodérem nebo tvrdou korekcí, zachycení zpracovaného signálu může být tvůrčí součástí aranžmá.

Pro další úpravy může posloužit i kategorie efekty a signálové procesory. U hardwaru si všímej vstupů, ovládání a jistoty, s jakou vyvoláš uloženou předvolbu. Nastavení dolaď při konkrétní skladbě, s použitým mikrofonem a ozvučením. Samotný název efektu neprozradí, zda hlas podpoří, nebo ho v mixu překryje.